Menu
Nerezové oceli jsou oceli vysoce legované se zvýšenou odolností vůči chemické i elektrochemické korozi. Hlavní legury jsou chrom 12-30 %, nikl až do 30 % a mangan do 24 %. Korozivzdorné oceli lze podle chemického složení rozdělit do čtyř hlavních skupin: austenitické, martenzitické, feritické a austeniticko-feritické oceli.
Obvykle obsahují méně než 0,10 % uhlíku, 16–22 % chrómu, 8–40 % niklu, 0–5 % molybdenu, případně dusík, titan, niob, měď nebo křemík. Austenitické se nazývají podle austenitické struktury, kterou dosahují za normální teploty i za teplot pod bodem mrazu. Austenitickou strukturu zajišťuje dostatek tzv. austenitotvorných prvků, např. nikl, mangan, uhlík a dusík.
Mají nízkou mez kluzu 230–300 MPa, ale vysokou houževnatost až 240 J.cm2 při -196 °C a tažnost 45–65 %, díky které jsou vhodné ke tváření za studena, po kterém lze dosáhnout meze kluzu 510–960 MPa avšak při odpovídajícím snížení tažnosti na 25–8 %.
Tyto oceli jsou nemagnetické a často se používají v potravinářském průmyslu, kde se výrobky z nich vyrobené často označují 18–8 resp. 18–10.
S obsahem chrómu od 12 do 18 % a až 1,5 % uhlíku je schopna zakalení z austenitizační teploty. Chróm jako feritotvorný prvek také snižuje kritickou rychlost ochlazování při anizotropickém rozpadu austenitu, tzn. že dochází k zakalení i na vzduchu. Oceli lze po kalení i vyžíhat mezi 600–750 °C pro získání feritické struktury s karbidy. Pokud není požadována houževnatost nebo tažnost (např. u chirurgických nástrojů, nebo holicích čepelek), lze dosáhnout zušlechťováním (kalením a popouštěním) až 2 000 MPa pevnosti v tahu. Oceli mohou být také precipitačně vytvrzené a zpevněné legováním mědí, titanem, niobem, hliníkem nebo molybdenem při obsahu uhlíku do 0,1 %. Martenzitické oceli jsou feromagnetické.
Feritické korozivzdorné oceli se vyznačují strukturou feritu α i při teplotách běžného tepelného zpracování v intervalu 750 do 900 °C, nedosáhnou přeměny na austenit, a proto nejsou schopné zakalení na martenzitickou strukturu. Takového chování lze získat při obsahu chrómu od 17 do 26 %. Protože rozpustnost uhlíku ve feritu je nižší než v austenitu, uhlík není v přesycené martenzitické formě, ale je vylučován ve formě karbidů chrómu typu Cr23C6, chróm navíc tvoří i nitridy Cr2N.
Austeniticko-feritické korozivzdorné oceli mají ve své struktuře podíl jak fáze austenitu, tak i feritu δ, kterého se může vyskytovat v objemu 30 až 50 %. Podíl feritu je závislý na přítomnosti feritotvorných a austenitotvorných prvků.
Dvoufázová směs umožňuje vytvoření jemnějšího zrna v obou fázích. Vytvořením takové dvoufázové oceli – často také označované jako duplexní ocel – lze dosáhnout vyšší mezi kluzu zhruba 400–500 MPa, dobré svařitelnosti, dostatečné houževnatosti (horší než u austenitických a lepší než u feritických ocelí) a zvýšení odolnosti nejenom vůči korozi pod napětím. Při podílu feritu mezi 40 a 50 % lze získat optimální mechanické vlastnosti jak z hlediska pevnosti tak i houževnatosti.
Zajištěno díky vlastnímu
skladovému hospodářství surovin.
Máme dlouholetou tradici
v našem oboru.
Zajišťování kvality v organizaci je
certifikováno dle ISO 9001:2000.
